Co to je společenská odpovědnost korporací?

Corporate social responsibility (CSR), společenská odpovědnost korporací, je koncept, který lze velice stručně charakterizovat jako dobrovolnou iniciativu podniků (korporací) jdoucí nad rámec zákonných povinností s cílem zlepšit ekologické a sociální podmínky. Tento dobrovolně přijímaný koncept byl na mezinárodní scéně zásadnějším způsobem představen v roce 1992 na Světovém summitu OSN. Veřejnost uvěřila proklamacím nadnárodních společností o vůli dobrovolně se chovat odpovědně, důkazem může být např. i zrušení Centra OSN o nadnárodních korporacích na počátku devadesátých let. Přesto stále přetrvávají pochybnosti. V názorovém souboji zaznívá obava z pojetí "společenské odpovědnosti podniků" jako skrytého a účinného nástroje PR, na druhé straně se ozývá podpora společenské odpovědnosti jako šance rozvíjet "best practice". Můžeme věřit soukromému sektoru, že cítí spoluzodpovědnost za řešení celospolečenských otázek?

EU a společenská odpovědnost

Zásadním krokem v oblasti společenské odpovědnosti podniků byla Lisabonská strategie z března 2000, ve které Evropská rada oficiálně apelovala na společenskou odpovědnost evropských podniků. Dalším důležitým mezníkem v tomto procesu byla Zelená kniha z r. 2001, Sdělení Komise z r. 2002, které nastolilo základní strategii EU v oblasti společenské odpovědnosti. Sdělení zdůraznilo nutnost začlenit zvažování environmentálních a sociálních aspektů do rozhodování a chodu podniků, stejně jako důležitost transparentnosti. Položilo základy pro zřízení fóra zainteresovaných stran o sociální odpovědnosti podniků v EU (Fórum CSR), které po dva roky zasedalo za účasti zástupců důležitých společenských skupin. Výstupy z jednání, završeného v r. 2004, měly posloužit vytyčení další strategie EU v oblasti společenské odpovědnosti.

Po dvou letech od zasedání Fóra CSR, Evropská komise zveřejnila 22. března tohoto roku své druhé sdělení a nastoluje tím novou strategii EU v oblasti společenské odpovědnosti - vznik "Evropské aliance pro sociální odpovědnost podniků", která má na dobrovolné bázi sdružovat evropské podniky, které se ke společenské odpovědnosti samy přihlásí. Sdělení je značně kontroverzní, neboť Komise v něm nezohlednila výstupy z Fóra CSR a neakceptovala žádné z doporučení občanského sektoru. V březnu 2007 nové sdělení Evropské komise projednal Evropský parlament, který zkritizoval přístup Evropské komise ponechat na pouze podnicích rozhodnutí o tom, jak včlenit požadavky na ochranu životního prostředí a na dodržování principů v sociální oblasti do podnikatelské praxe.

Nové členské státy, zejména země "Visegrádské čtyřky"

Každý rok míří do středoevropského regionu více než $ 25 miliard přímých zahraničních investic, investic velkých podniků - nadnárodních korporací (které hlavně prosazují koncept společenské odpovědnosti). Zahraniční investice na jednu stranu zajišťují nejrychlejší hospodářský růst tohoto regionu v rámci Evropské unie, na druhou stranu zásadním způsobem mění tvář krajiny, strukturu společnosti i vzorce chování. Zdá se, že by společenská odpovědnost mohla sehrát důležitou roli při těchto změnách.

Je tomu tak i ve skutečnosti? Dodržují nadnárodní společnosti své vlastní dobrovolné závazky? Přebírají dobrovolně spoluzodpovědnost za společenské problémy států a regionů, do kterých přichází? Má vůbec dobrovolná odpovědnost podniků potenciál být účinným řešením těchto rozsáhlých společenských problémů? To jsou otázky, o kterých se v nových členských státech prozatím příliš nediskutuje, neboť povědomí o problematice společenské odpovědnosti podniků je nízké, neexistuje širší veřejná debata o tomto tématu.