odpovědnost korporací → Případy

PŘÍPADY

Těžba ropy v Amazonii: Skanska, Repsol, Chevron

 

yelah„Lidé  jsou tu poněkud zaostalí. Nikdy nevíte, kdy ti barbaři začnou z keřů střílet šípy. Ve Skansce máme přísnou bezpečnostní politiku. Já osobně nikdy nevycházím do džungle beze zbraně.“ Milton Diaz, oblastní manažer Skanska

 

 

 

 

Na težbě ropy v Amazonské biosferické rezervaci Yasuni, jedné z nejcennějších světových rezervací, se podílí například španělský Repsol nebo z České republiky dobře známá firma Skanska. Těžba a znečištění má zničující dopad nejen na rostlinné a živočišné druhy, ale také na původní indiánské obyvatelstvo žijící doposud tradičním způsobem života, které, logicky, s těžbou nesouhlasí.

 

Kromě fyzické likvidace pralesa dochází k ropným unikům a masivnímu spalování zemního plynu, který se těžařským společnostem nevyplácí zpracovávat. Težařské společnosti spolupracují s ekvádorskou armádou. Armádě poskytují jídlo, infrastrukturu, pohonné hmoty, bydlení a zdravotní péči výměnou za ochranu před rozhořčenými domorodci.

 

Regionálních manažer Skansky Milton Diaz vystihuje vztah své firmy k lidem a přírodě: „Lidé tady v lese by měli být vděční průmyslu, namísto neustálého stěžování a kladení nesmyslných požadavků.“ 

 

 

Těžba platiny v Jižní Africe: AngloPlatinum

 

ActionAidTísíce lidí  byli vyhnáni ze své půdy za směšné odškodné, které nestačí, aby mohli dál důstojně žít. Celé vesnice byly vysídleny, jiné přišly o přístup k pitné vodě. Protesty místních lidí se často setkávají pouze s tvrdými zásahy policie a žalobami ze strany společnosti AngloPlatinum.

 

 

 

 

 „AngloPlatinum hraje velice smysluplnou roli v přispívání ke zlepšování společnosti v okolí všech svých operací.“ Angloplatinum na svých webových stránkách

 

 

 

Těžba ropy v Nigérii: Shell

 

http://farm3.static.flickr.com/2061/2609903170_45885268e9.jpg Nigérie patří mezi nejchudší země světa. Sedmdesát procent populace žije pod hranicí chudoby, přístup k nezávadné vodě má méně než třicet procent obyvatel oblasti delty Nigeru. V oblasti chybí základní infrastruktura a společenská zařízení, není zde elektřina, cesty, školy ani zdravotní zařízení. Časté úniky ropy z děravých ropovodů navíc nenávratně ničí zemědělskou půdu a kontaminují vodu. Hodnota množství ropy vytěžené v Nigérii mezi lety 1965-2000 se přitom odhaduje na tři sta padesát miliard dolarů.

 

 

 

Zemní plyn, vedlejší produkt těžby ropy, se ropným společnostem nevyplatí odčerpávat a převážet, proto jej bez jakéhokoliv užitku, přímo na místě, pálí. Hořící zemní plyn uvolňuje emise CO2 a karcinogenních látek, vše kolem pokrývá černá mastná špína. Místní lidé jsou nuceni žít a pracovat vedle nesnesitelného hluku a intenzivního tepla.

 

Klasickou odpovědí na protesty místních lidí bylo násilí, kterého se nejen na aktivistech dopouštěla policie i armáda za tiché i otevřené podpory společnosti Shell. Za zhruba třicet pět let místního odporu zemřely tisíce lidí, byly zničeny desetitisíce domovů, desítky vesnic i několik měst (např. v roce 1999 bylo srovnáno se zemí patnáctitisícové město Odi). Shell se podílel na popravení spisovatele a bojovníka za práva lidí v deltě Nigeru Kena Saro-Wiwy a vraždách dalších aktivistů.

 

V roce 2009 zažalovala skupina nigerijských farmářů Shell u soudu v Nizozemsku, kde má Shell své hlavní sídlo, kvůli znečištění svých vesnic ropnými úniky. Taktika Shellu spočívala ve zpochybnění pravomoci soudu v této věci rozhodovat. Soud se přesto rozhodl případ projednat. Z vyjádření tiskového mluvčí společnosti Shell: „Rozhodnutí soudu je zklamáním. Jsme přesvědčeni, že existují dobré důvody na základě kterých mohl soud dojít k závěru, že nemá pravomoc rozhodovat ve vztahu k Shell v této čistě nigerijské záležitosti.“

 

 

 

 

Hutní výroba na Ostravsku: ArcelorMittal

 

ArcelorMittalArcelorMittal je jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v České Republice a Ostravsko patří k místům s nejhorším ovzduším v celé Evropě. Bezprostředně jsou znečištěním zasaženy tisíce lidí.

 

 

 

 

 

 

 

Obyvatelé Ostravy se dožívají průměrně nižšího věku než zbytek ČR, ženy téměř o 2 roky a muži o 3 roky. V sousedství ArcelorMittalu (v Radvanicích a Bartovicích) jsou pravidelně překračovány limity prašnosti a karcinogenního benzo(a)pyrenu až o stovky procent. Dle zdravotních studií způsobí znečištění z ArcelorMittalu smrt 7 obyvatel Radvanic a Bartovic.

 

Od roku 2008 pomáháme místním občanům přimět společnost ArcelorMittal Ostrava, aby investovala do čistějších technologií. Vedení ArcelorMittalu sice v listopadu roku 2009 konečně přistoupilo alespoň na setkání s občany, nadále se však odmítá zavázat dokonce i k vlastním slibům.

 

"Nejsme jediný znečišťovatel ovzduší ve městě. Ale víte, občané nejsou nikdy spokojení, jejich nároky na životní prostředí pořád rostou. Lidé to neposuzují podle reality, ale podle svých představ. A ty jsou vždy trochu dál než realita." Augustine Kochuparampil, předseda představenstva Arcelor Mittal Ostrava