ČEZ chce v Prunéřově ušetřit na zdraví Severočechů. Sám ale přesně neví kolik.

 

Praha, 18. ledna 2009 - Plány ČEZu na přestavbu elektrárny v Prunéřově neohrožují jen globální klima. Ve hře je i zdraví a kvalita života lidí žijících v širším okolí elektrárny. Elektrárna Prunéřov je největším českým zdrojem emisí jak skleníkového plynu oxidu uhličitého, tak zdraví škodlivých oxidů síry a oxidů dusíku (1). Pokud ČEZ z ekonomických důvodů odmítá zvýšit účinnost elektrárny o dalších 10 % a snížit tak znečištění, znamená to mimo jiné, že chce ušetřit na zdraví místních lidí. Ne všem Severočechům se ale podobná úspora zamlouvá. ČEZ navíc není schopen veřejnosti vysvětlit, o kolik by byla kvalitnější varianta dražší. Greenpeace a Ekologický právní servis doufají, že ministerstvo životního prostředí vydá v nejbližších dnech k záměru negativní stanovisko.

 

Obec Hora Svaté Kateřiny leží na hřebenu Krušných hor 25 kilometrů od elektrárny ve směru převládajících větrů. Podle rozptylové studie ČEZu (2) obec leží na hranici území, ve kterém by i po přestavbě elektrárny docházelo k překračování krátkodobých imisních koncentrací oxidů síry.  Její místostarosta Petr Pakosta plány na využití zastaralé a méně účinné technologie v Prunéřově odmítá: „Podle oficiálních rozptylových map jsme Prunéřovem postižení víc, než třeba Kadaň - jsme bohužel po větru a vysoko. Není rozhodně pravda, že všechny samosprávy dotčené rozšířením elektrárny se záměrem souhlasí, jak tvrdí ČEZ. My jsme nikdy podobný souhlas nevydali. Pokud by se nás někdo obtěžoval zeptat, určitě bych prosazoval, aby naše stanovisko k záměru bylo negativní. Pokud chce majitel elektrárny ničit naše životní prostředí dalších 25 let, nepřipadá v úvahu, aby na kvalitě použité technologie šetřil."

 

Okres Chomutov, ve kterém Prunéřov leží, je mj. v důsledku jejího provozu dlouhodobě postižen nejvyššími koncentracemi oxidů síry v Čechách. Možná i proto podepsaly téměř tři tisíce lidí místních lidí petici „Nechceme šrot v Prunéřově!“ (3), která byla počátkem prosince 2009 předána ministrovi životního prostředí Janu Dusíkovi. Signatáři petice žádají, aby byla v Prunéřově buď použita stejně účinná technologie, jako v nedalekých Ledvicích, nebo aby byla do roku 2015 elektrárna zcela uzavřena. Použití „ledvické“ technologie v Prunéřově by (ve srovnání s přestavbou podle plánů ČEZu) snížilo emise oxidu uhličitého o půl miliónu tun ročně (tedy dvojnásobek emisí všech osobních aut v Karlovarském kraji). Ekvivalentně by se snížilo i znečištění oxidy dusíku a oxidy síry.

 

ČEZ je nejbohatší česká firma, v roce 2008 vydělal 47,4 miliard Kč, tedy téměř pětkrát více, než byl rozpočet celého Ústeckého kraje. Přesto umístění nejlepší dostupné technologie v Prunéřově odmítá z ekonomických důvodů. ČEZ ale buď neví, kolik by na použití horší technologie ušetřil, nebo v této otázce médiím poskytuje nepravdivé informace. Uvedenou částku vyčíslují představitelé firmy jednou na 5 miliard, podruhé na 10 miliard, potřetí pak tvrdí, že žádnou ekonomickou analýzu nemají (4).

 

"Argumentovat tím, že nemohou dodržet požadavky zákona, protože instalovat účinnější technologii se jim ekonomicky nevyplatí, je samo o sobě dost absurdní," říká právník EPS Jiří Nezhyba a dodává: "Navíc se zdá, že takové argumenty mají sloužit jen k oklamání veřejnosti. Z nejnovějších informací z úst tiskového mluvčího totiž plyne, že ČEZ žádnou cenovou analýzou variant výkonu elektrárny vůbec nemá, a to přestože na ni odkazuje například v dokumentaci posuzování vlivů na životní prostředí.“

 

Ekologický právní servis kromě toho zjistil, že u nových německých hnědouhelných elektráren jsou přepočtené náklady na 1 GW výkonu až o třetinu nižší, než u elektráren s podkritickými parametry a nedostatečnou účinností, které u nás v Tušimicích staví nebo hodlá v Prunéřově stavět ČEZ (5).

 

Ministerstvo životního prostředí by mělo v nejbližší době vydat k záměru stanovisko podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. "Doufáme, že ministerstvo projekt v navržené podobě odmítne. Opačný výsledek by byl velmi špatným precedentem. Jednak by se potvrdilo, že ČEZ si v téhle zemi dokáže prosadit cokoliv bez ohledu na platné zákony i zájmy místních lidí. Jednak by na tento případ mohly začít poukazovat další firmy, kterým se platné emisní limity či normy na energetickou účinnost nelíbí,“ uvedl dnes Jan Rovenský z Greenpeace.

 

 

Kontakty:

 

Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR

Tel: +420 723 623 238, e-mail: jan.rovensky@cz.greenpeace.org

 

Jiří Nezhyba, právník programu GARDE Ekologického právního servisu

Tel: +420 775 154 073, e-mail: jiri.nezhyba@eps.cz

 

Petr Pakosta, místostarosta obce Hora Svaté Kateřiny

Tel: +420 604 445 908, E-mail: petr.pakosta@iol.cz

 

Poznámky pro editory:

 

(1) Prunéřov byl v roce 2008:

 

    * největším českým zdrojem emisí oxidu uhličitého (9,21 miliónů tun, tedy o málo méně, než všechna česká osobní auta dohromady),

    * největším českým zdrojem emisí oxidů síry (15 400 tun) a oxidů dusíku (16 700 tun),

    * druhým největším českým zdrojem emisí polétavého prachu (640 tun).

 

(Pramen: Integrovaný registr znečištění, http://www.irz.cz/vyhledavani-v-registru. Jde o agregované údaje za celou elektrárnu Prunéřov – údaje pouze pro Prunéřov II evidovány nejsou).

 

(2) Viz zde: http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=MZP221&file=dokumentaceDOC

 

(3) Plný text petice si můžete přečíst zde: http://www.pohodacez.cz/zapojtese/petice nebo v příloze této tiskové zprávy.

 

(4) Co řekli představitelé ČEZ v posledních dnech o rozdílu cen navržené a nejlepší dostupné technologie pro Prunéřov:

 

Verze „Nevíme“

 

"Ani nevíme, kolik by stála dražší varianta. To by se muselo udělat úplně jinak, a tak nákladně, že jsme to ani nepočítali," uvedl v Hospodářských novinách 8 ledna 2009 mluvčí ČEZ Ladislav Kříž (http://domaci.ihned.cz/c1-39772140-mikronesie-prunerov-je-jedna-z-tisicu-elektraren-presto-nam-skodi).

 

Verze „10 miliard“

 

„Kdyby hypoteticky ČEZ použil technologie, teď samozřejmě v přeneseném slova smyslu, co se použila v Ledvicích, která je ta nejlepší dostupná pro dlouhodobou elektrárnu, tak by podle mě ten rozdíl činil zhruba 10 miliard korun“ uvedl 8. ledna 2009 (tedy ve stejný den) na Radiožurnálu předseda dozorčí rady ČEZ Martin Kocourek (http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/679717)

 

Verze „5 miliard“

 

„S takovým číslem zatím nepracujeme, spíš si dovedu představit, že by šlo o pět miliard,“ uvedl v dnešním Respektu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. (http://respekt.ihned.cz/c1-39904380-prubirsky-prunerov)

 

 

(5) Podrobnější informace o tom, o kolik jsou nové české elektrárny dražší než německé, naleznete zde: http://www.pohodacez.cz/argumenty/ekonomicke-argumenty

---