Právníci GARDE-EPS napadli žalobou potajmu vydané rozhodnutí MŽP a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, které umožňuje společnosti ArcelorMittal Ostrava navýšit emise do ovzduší.
Právníci programu GARDE, Ekologický právní servis (GARDE-EPS) zažalovali u Městského soudu v Praze rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (ministerstvo), které potvrdilo rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (KÚ) umožňující společnosti ArcelorMittal Ostrava navýšit celkovou kapacitu jednoho z jejích nejšpinavějších provozů – ocelárny. Přestože GARDE-EPS v odvolání proti tomuto rozhodnutí upozornil, že povolení navýšit faktickou kapacitu ocelárny vydal KÚ nezákonným způsobem, ministerstvo se odmítlo problémem po věcné stránce zabývat a postup KÚ potvrdilo.[1] Více jak třicet let stará ocelárna je přitom jedním z největších zdrojů emisí arsenu, benzo(a)pyrenu a prachu v areálu závodu ArcelorMittal Ostrava, přičemž v bezprostředním okolí závodu jsou zákonné limity znečištění ovzduší těmito látkami překračovány o desítky až stovky procent. [2] Navyšování kapacity tohoto provozu je tak v přímém rozporu s proklamacemi ArcelorMittal Ostrava, která životní prostředí prezentuje jako svou prioritu.
KÚ v březnu letošního roku změnou tzv. integrovaného povolení navýšil kapacitu ocelárny ArcelorMittal Ostrava o téměř půl milionu tun oceli ročně, čímž dojde i k významnému nárůstu absolutního množství emisí škodlivin ze závodu. Změna integrovaného povolení byla provedena v režimu tzv. „nepodstatných změn“, což prakticky znamenalo faktické „utajení“ celého procesu před dotčenou veřejností. Změněné integrované povolení k provozu ocelárny navíc neobsahuje žádné podmínky, které by zohlednily povolený nárůst produkce a omezily absolutní množství emisí škodlivin do ovzduší (např. tzv. roční emisní stropy).
„Krajský úřad v minulosti opakovaně žehral nad nedostatkem nástrojů, kterými by mohl přinutit velké znečišťovatele k razantnímu snížení emisí. V momentě, kdy však efektivní právní nástroj k dispozici krajský úřad měl, zcela selhal při ochraně zdraví občanů a šel na ruku hlavnímu viníku znečištění ovzduší v Ostravě. Ještě podivnější je chování ministerstva, které ač by případné chyby krajských úřadů mělo korigovat, odmítlo se v daném případě problémem vůbec zabývat. Nezbývalo nám tedy nic jiného než se obrátit na soud,“ uvádí právník GARDE-EPS Jan Šrytr.
Kontakt:
Jan Šrytr program
GARDE-Globální odpovědnost Ekologický právní servis
Dvořákova 13, 602 00 Brno
mobil: 775 154 087 email: jan.srytr@eps.cz
Problematice dalších velkých znečišťovatelů ovzduší v kraji a procesu přípravy Programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, se ve svých projektech věnuje také sdružení Arnika (www.arnika.org).
Poznámky k textu tiskové zprávy:
[1] Více informací k nezákonnému postupu KÚ při povolování navýšení kapacity ocelárny ArcelorMittal Ostrava - viz. „Investice do životního prostředí podle ArcelorMittal – nové zvyšování emisí v rozporu se zákonem“ - archiv tisk. zprav www.nebenadostravou.cz
[2] Rozptylová studie zpracovaná Vysokou školou báňskou v Ostravě ukázala, že ArcelorMittal přispívá v nejpostiženějších částech Radvanic a Bartovic ke znečištění prachem z cca 60% a u karcinogenního arsenu a benzo(a)pyrenu dokonce z více jak 85%. Zdravotní rizika, která ze znečištění ovzduší těmito látkami vyplývají přitom rozhodně nejsou zanedbatelná. Dle studie zdravotních rizik zpracované Zdravotním ústavem v Kolíně je populace Radvanic a Bartovic v důsledku znečištění arsenem a benzo(a)pyrenem vystavena téměř desetinásobně vyššímu riziku nádorového onemocnění než obyvatelé jiných částí Ostravy a jen prašnost pocházející z provozů ArcelorMittal pravděpodobně zapříčiňuje cca 8 úmrtí na kardiovaskulární a nádorová onemocnění ročně. Více viz. www.nebenadostravou.cz .
Souvislosti:
Velké firmy hrají v naší společnosti stále důležitější roli: zaměstnávají velké množství lidí, zásadně se podílí na vytváření národního bohatství. Ekonomiky států – a zvláště pak České republiky – se již proto neopírají o drobné a střední podnikatele jako tomu bylo dříve, ale spoléhají na velké firmy. Není proto divu, že soukromé zájmy velkých firem jsou v rozhodování státu zásadně zohledňovány a politici s nimi udržují někdy až příliš těsné vztahy. Přes toto mimořádně silné mocenské postavení firem ve společnosti, naše právní systémy nereflektují známý fakt, že moc se dá snadno zneužít. Ba právě naopak, podle práva firmy odpovídají za své činy jen omezeně. Tato omezená odpovědnost firem má pochopitelně svůj smysl. Napomáhá rozvoji podnikání, neboť s podnikáním je spojena řada finančních rizik a pokud by každý podnikatel musel ručit svým majetkem, mnoho odvážných a pro společnost prospěšných aktivit by nikdy nevzniklo. Avšak omezená odpovědnost nesmí být zneužívána k ochraně před zodpovědností za činy porušující lidská práva a umožňovat poškozování důležitých veřejných hodnot jakými je např. zdravé životní prostředí a k bezohledné maximalizaci zisku. Proto se zasazujeme o to, aby firmy byly odpovědné za neodpovědné chování. Stejně tak chceme, aby byla nastavena transparentní pravidla pro vztahy našich volených států a námi placených úředníků s velkými firmami, abychom nemuseli pouze přihlížet tomu, když se za zády veřejnosti něco tiše domluví.
Rekapitulace případu ArcelorMittal Ostrava:
Společnost ArcelorMittal provozuje v Ostravě největší hutní podnik v ČR, s roční kapacitou přesahující 3 mil. tun vyrobené oceli. Z údajů uvedených v integrovaném registru znečištění vyplývá, že společnost ArcelorMittal je dlouhodobě největším stacionárním zdrojem emisí polétavého prachu (PM10) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v České republice a největším stacionárním zdrojem emisí arsenu v Moravskoslezském kraji (vztaženo k letem 2004, 2005 a 2006). Samotný hutní komplex je umístěn v těsném sousedství obytné zástavby několika obvodů města Ostravy.
Dle dat naměřených monitorovací stanicí provozovanou Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě dochází např. v městském obvodu Radvanice a Bartovice, ležícím cca 1,5 – 3 km od hranic závodu, k pravidelnému překračování následujících limitů:
a) ročního limitu prašnosti PM10 40 µg.m -3, a to ve všech letech (2005, 2006, 2007) o cca 65 %;
b) denního limitu prašnosti 50 µg.m -3 o maximálním počtu 35 ti překročení ročně, a to v roce 2005 o cca 440%, v roce 2006 o cca 430% a v roce 2007 o cca 500%;
c) ročního cílového limitu celkového obsahu benzo(a)pyrenu v částicích PM10 1 ng.m -3, a to v roce 2005 o cca 900%, v roce 2006 o cca 1050% a v roce 2007 o cca 800%;
d) cílového ročního limitu celkového obsahu arsenu v částicích PM10 6 ng.m -3, a to v roce 2005 o cca 100%, v roce 2006 o cca 120% a v roce 2007 o cca 90 %.
Dne 14. 2. 2008 podal GARDE-EPS podnět ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje k zahájení přezkumu integrovaných povolení vydaných pro provozy ArcelorMittal s odkazem na ustanovení §18 odst. 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), které stanovuje úřadu povinnost zahájit přezkum integrovaných povolení v případě, že je: „...znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení.“
Zároveň GARDE-EPS upozornil, že úřad při vydávání integrovaných povolení pro ArcelorMittal nesplnil své povinnosti vyplývající ze zákona o integrované prevenci konkrétně povinnost: - přihlédnout k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a místním podmínkám životního prostředí (§ 14 odst. 3) - uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu“ (§15 odst. 1). a ani obecnou povinnost vyplývající z ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb, tj. povinnost zohlednit při své činnosti fakt, že v území nejsou dodržovány imisní limity koncentrací škodlivých látek v ovzduší.
Dne 5. března vyzvalo více než 2300 občanů ostravské městské části Radvanice a Bartovice a města Šenova peticemi společnost ArcelorMittal Ostrava a orgány veřejné správy k tomu, aby, tak jak jim zákon ukládá, učinily opatření k nápravě přetrvávajícího nezákonného stavu znečištění ovzduší v jejich obcích.
Dne 14. března 2008 podal GARDE-EPS v rámci řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí připomínky k záměru vybudování nové žárové zinkovny, požadující důsledné zohlednění jejího kumulativního vlivu na ovzduší spolu s ostatními provozy ArcelorMittal a zavedení opatření k omezení primárních i sekundární prašnosti.
Dne 8. dubna 2008, podali právníci programu GARDE-Globální odpovědnost, Ekologického právního servisu (GARDE-EPS) zastupující členy občanského sdružení „VZDUCH“ žalobu na společnost ArcelorMittal Ostrava. V žalobě podané ke Krajskému soudu v Ostravě se tak domáhají, aby společnost ArcelorMittal zajistila zmírnění zdravotních rizik vyplývajících z nadlimitního znečištění ovzduší v obydlích občanů Radvanic a Bartovic. Ve stejný den proběhla v centru Ostravy demonstrace za zlepšení stavu ovzduší v regionu, které se zúčastnilo několik set občanů.
Dne 19. června 2008 Právníci GARDE–EPS napadli rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (KÚ), který nezákonným způsobem povolil společnosti ArcelorMittal navýšit kapacitu jednoho z jejích nejšpinavějších provozů – ocelárny, a to téměř o půl milionu tun oceli ročně. Dne 28. srpna 2008 Právníci programu GARDE, občanského sdružení Ekologický právní servis (GARDE-EPS) zastupující občany ostravského městského obvodu Radvanice a Bartovice podali k okresnímu soudu v Ostravě další žalobu na ocelářskou společnost ArcelorMittal Ostrava a zároveň zveřejnily odborné studie potvrzující existenci závažných zdravotních rizik pro obyvatele Radvanic a Bartovic a jako jejich jednoznačného původce označující znečištění ovzduší způsobené především hutním komplexem ArcelorMittal.
Podpořeno Nadací Open Society Fund Praha v rámci programu Posilování role práva (www.osf.cz ).
