ArcelorMittal ve světě - umírající horníci, závažné znečišťování ovzduší nebo nucené vysídlení obyvatel
Program GARDE – Globální odpovědnost občanského sdružení Ekologický právní servis (GARDE-EPS) spolu s dalšími 11 nevládními organizacemi z 8 zemí světa [1] zveřejnil publikaci popisující negativní dopady působení ocelářské společnosti ArcelorMittal na obyvatele žijící v okolí jejích závodů. Publikace s názvem – „In the wake of ArcelorMittal - the global steel giant's local impacts“ – byla představena minulou středu na tiskové konferenci konané v Lucemburku u příležitosti valné hromady společnosti ArcelorMittal. Obsahuje celkem 9 případových studií monitorujících problematické aspekty působení společnosti ArcelorMittal v různých zemích světa.
Studie (ke stažení zde) dokumentují, že ekonomický úspěch této společnosti je založen na strategii získání zastaralých, environmentálně nevyhovujících zařízení, a následném prudkém navyšování produkce a minimalizování nákladů. Výsledkem jsou logicky významné negativní dopady - závažné znečišťování životního prostředí, nízká úroveň bezpečnosti práce a pracovní úrazy a ignorování požadavků postižených občanů.
Právník GARDE-EPS Jan Šrytr k tomu uvádí: „Příklady ze zahraničí ukazují, že problém dlouhodobého a několikanásobného překračování zákonných limitů znečišťujících látek v ovzduší v okolí závodu ArcelorMittal v Ostravě rozhodně není ojedinělým úkazem. Neodpovědné jednání této společnosti má globální charakter.“
Publikace popisuje např. záměr ArcelorMittalu vybudovat v Indii dva gigantické hutní závody na území obývaném původní, tradičním způsobem žijící, populací, jejíž území má být investicí nenávratně zničeno; závažné problémy se znečištěním ovzduší v okolí závodů ArcelorMittal v urbanistické oblasti státu Ohio v USA a Jihoafrické republice, nebo vysoký počet smrtelných úrazů horníků pracujících v dolech ArcelorMittal v Kazachstánu.
Společnost ArcelorMittal, jejímž největším akcionářem je čtvrtý nejbohatší muž světa Lakshmi Mittal, přitom pro svůj rozvoj čerpá více než štědrou veřejnou finanční podporu ze strany institucí jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) nebo Mezinárodní finanční korporace (IFC). Celkem již tato podpora dosáhla přibližně částky 692 miliónů dolarů.
Dana Sadyková, z kazašské nevládní organizace Eco Museum k tomu uvádí: "Projekty a investice podpořené z veřejných rozpočtů by měly být v prvé řadě celkově prospěšné pro společnost. Podpora pro ArcelorMittal však znamená přehlížení aktivit korporace, která je zodpovědná za více než 100 smrtelných pracovních úrazů v kazašských dolech za posledních 5 let.“
Nevládní organizace spolupracující na přípravě publikace zároveň oznámily vznik nové mezinárodní koalice – Global Action on ArcelorMittal, jejímž cílem je globální monitoring neodpovědného jednání společnosti ArcelorMittal a postupné prosazení konkrétních opatření u mezinárodních institucí a nadnárodního managementu společnosti. Aktivity této koalice by v konečném důsledku měly směřovat ke zmírnění negativního dopadu činnosti společnosti ArcelorMittal na své okolí.
Mezi základní požadavky koalice, představené ve vydané studii, patří:
- Zahájení otevřeného dialogu společnosti ArcelorMittal se zaměstnanci a místními obyvateli,
- zavedení environmentálních a zdravotních akčních plánů zahrnujících investice ke snížení znečištění v okolí závodů ArcelorMittal,
- zvýšení bezpečnosti práce, nebo
- ukončení veřejné podpory ze strany národních vlád a mezinárodních finančních institucí
Kontakty:
Jan Šrytr
Program GARDE- Globální odpovědnost, EPS
mobil: 775 154 087
e-mail: jan.srytr@eps.cz
www.responsibility.cz, www.eps.cz
Blanche Weber
Mouvement Ecologique - Friends of the Earth Luxembourg
Mobile: +352 621 282 139
Rekapitulace případu ArcelorMittal Ostrava:
Společnost ArcelorMittal provozuje v Ostravě největší hutní podnik v ČR, s roční kapacitou přesahující 3 mil. tun vyrobené oceli. Z údajů uvedených v integrovaném registru znečištění vyplývá, že společnost ArcelorMittal je dlouhodobě největším stacionárním zdrojem emisí polétavého prachu (PM10) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v České republice a největším stacionárním zdrojem emisí arsenu v Moravskoslezském kraji (vztaženo k letem 2004, 2005 a 2006). Samotný hutní komplex je umístěn v těsném sousedství obytné zástavby několika obvodů města Ostravy. Dle dat naměřených monitorovací stanicí provozovanou Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě dochází např. v městském obvodu Radvanice a Bartovice, ležícím cca 1,5 – 3 km od hranic závodu, k pravidelnému překračování následujících limitů:
a) ročního limitu prašnosti PM10 40 µg.m -3, a to ve všech letech (2005, 2006, 2007) o cca 65 %;
b) denního limitu prašnosti 50 µg.m -3 o maximálním počtu 35 ti překročení ročně, a to v roce 2005 o cca 440%, v roce 2006 o cca 430% a v roce 2007 o cca 500%;
c) ročního cílového limitu celkového obsahu benzo(a)pyrenu v částicích PM10 1 ng.m -3, a to v roce 2005 o cca 900%, v roce 2006 o cca 1050% a v roce 2007 o cca 800%;
d) cílového ročního limitu celkového obsahu arsenu v částicích PM10 6 ng.m -3, a to v roce 2005 o cca 100%, v roce 2006 o cca 120% a v roce 2007 o cca 90 %.
Dne 14. 2. 2008 podal GARDE-EPS podnět ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje k zahájení přezkumu integrovaných povolení vydaných pro provozy ArcelorMittal [2] s odkazem na ustanovení §18 odst. 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), které stanovuje úřadu povinnost zahájit přezkum integrovaných povolení v případě, že je:
„...znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení.“
Zároveň GARDE-EPS upozornil, že úřad při vydávání integrovaných povolení pro ArcelorMittal nesplnil své povinnosti vyplývající ze zákona o integrované prevenci konkrétně povinnost:
- přihlédnout k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a místním podmínkám životního prostředí (§ 14 odst. 3)
- uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu“ (§15 odst. 1).
a ani obecnou povinnost vyplývající z ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb, tj. povinnost zohlednit při své činnosti fakt, že v území nejsou dodržovány imisní limity koncentrací škodlivých látek v ovzduší.
Dne 5. března vyzvalo více než 2300 občanů ostravské městské části Radvanice a Bartovice a města Šenova peticemi společnost ArcelorMittal Ostrava a orgány veřejné správy k tomu, aby, tak jak jim zákon ukládá, učinily opatření k nápravě přetrvávajícího nezákonného stavu znečištění ovzduší v jejich obcích [3].
Dne 14. března 2008 podal GARDE-EPS v rámci řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí připomínky k záměru vybudování nové žárové zinkovny, požadující důsledné zohlednění jejího kumulativního vlivu na ovzduší spolu s ostatními provozy ArcelorMittal a zavedení opatření k omezení primárních i sekundární prašnosti.
Dne 8. dubna 2008, podali právníci programu GARDE-Globální odpovědnost, Ekologického právního servisu (GARDE-EPS) zastupující členy občanského sdružení „VZDUCH“ žalobu na společnost ArcelorMittal Ostrava. V žalobě podané ke Krajskému soudu v Ostravě se tak domáhají, aby společnost ArcelorMittal zajistila zmírnění zdravotních rizik vyplývajících z nadlimitního znečištění ovzduší v obydlích občanů Radvanic a Bartovic. Ve stejný den proběhla v centru Ostravy demonstrace za zlepšení stavu ovzduší v regionu, které se zúčastnilo několik set občanů. [4]
Souvislosti:
Velké firmy hrají v naší společnosti stále důležitější roli: zaměstnávají velké množství lidí, zásadně se podílí na vytváření národního bohatství. Ekonomiky států – a zvláště pak České republiky – se již proto neopírají o drobné a střední podnikatele jako tomu bylo dříve, ale spoléhají na velké firmy. Není proto divu, že soukromé zájmy velkých firem jsou v rozhodování státu zásadně zohledňovány a politici s nimi udržují někdy až příliš těsné vztahy. Přes toto mimořádně silné mocenské postavení firem ve společnosti, naše právní systémy nereflektují známý fakt, že moc se dá snadno zneužít. Ba právě naopak, podle práva firmy odpovídají za své činy jen omezeně. Tato omezená odpovědnost firem má pochopitelně svůj smysl. Napomáhá rozvoji podnikání, neboť s podnikáním je spojena řada finančních rizik a pokud by každý podnikatel musel ručit svým majetkem, mnoho odvážných a pro společnost prospěšných aktivit by nikdy nevznikla. Avšak omezená odpovědnost nesmí být zneužívána k ochraně před zodpovědností za činy porušující lidská práva a umožňovat poškozování důležitých veřejných hodnot jakými je např. zdravé životní prostředí a k bezohledné maximalizaci zisku. Proto se zasazujeme o to, aby firmy byly odpovědné za neodpovědné chování. Stejně tak chceme, aby byla nastavena transparentní pravidla pro vztahy našich volených států a námi placených úředníků s velkými firmami, abychom nemuseli pouze přihlížet tomu, když se za zády veřejnosti něco tiše domluví.
Poznámky k textu tiskové zprávy:
[1] Studie byla připravena následujícími nevládními organizacemi: CEE Bankwatch Network, Ecological Society Green Salvation (Kazachstán), GARDE-EPS (ČR), groundWork - Friends of the Earth (Jihoafrická republika), groundWork (USA), Friends of the Earth Europe, Friends of the Earth International, Karaganda Ecological Museum (Kazachstán), Mouvement Ecologique - Friends of the Earth (Lucembursko), National Ecological Center of Ukraine (Ukrajina), Ohio Citizen Action (USA), Vaal Environmental Justice Alliance (Jihoafrická republika).
[2] Viz TZ „Hutní gigant ArcelorMittal využívá chyb krajského úřadu, který mu dovoluje neúměrně znečišťovat ovzduší.“ www.responsibility.cz/index.php
[3] Viz TZ „Chceme dýchat vzduch bez jedů“ www.responsibility.cz/index.php
[4] Viz TZ „Na společnost ArcelorMittal Ostrava byla podána žaloba“
www.responsibility.cz/index.php
Viz TZ „Nespokojení občané Ostravska budou demonstrovat za zlepšení ovzduší“
www.responsibility.cz/index.php
Práce GARDE – EPS na tomto případu byla podpořena ze strany Nadace Open Society Fund Praha v rámci programu Posilování role práva (www.osf.cz) a také ze strany Open Society Institute.
