Hutní gigant ArcelorMittal využívá chyb krajského úřadu, který mu dovoluje neúměrně znečišťovat ovzduší.
Obyvatelé ostravské městské části Radvanice a Bartovice ve spolupráci s právníky programu GARDE – Globální odpovědnost občanského sdružení Ekologický právní servis (GARDE-EPS) odeslali podnět vyzývající Krajský úřad v Ostravě k zahájení přezkumu povolení vydaných pro provoz největšího hutního závodu v ČR - ArcelorMittal Ostrava a.s. Podle jejich názoru doposud vydaná povolení nezohledňují katastrofální stav ovzduší v Radvanicích a Bartovicích, které leží jen necelé tři kilometry od hutního komplexu. Měření prováděná v této městské části Ostravy přitom ukazují, že koncentrace škodlivých látek v ovzduší výrazně převyšují zákonné imisní limity a znečištění zde patří k nejvyšším v Evropě. [1]
„Benevolentní přístup krajských úředníků k hutnímu gigantu ArcelorMittal umožňuje této společnosti systematicky a v nebývalé míře znečišťovat ovzduší a ohrožovat tak naše zdraví“, říká zástupce občanského sdružení „Vzduch“ Ing. Radim Chrapek. Právník GARDE-EPS Jan Šrytr k tomu uvádí: „Zákonná pravidla tzv. integrovaného povolování velmi dobře pamatují na situace, kdy se závod nachází v oblasti s výrazně zhoršenou kvalitou životního prostředí. Krajský úřad je pak přímo povinen přihlížet ke zhoršenému stavu ovzduší při stanovování závazných podmínek provozu. Toto zohlednění může mít formu zpřísnění tzv. emisních limitů nebo dokonce i uložení povinnosti provoz závodu částečně omezit. U povolení pro ArcelorMittal k tomu však bohužel nedošlo.“ [2]
Společnost ArcelorMittal Ostrava a.s. již v současné době má integrovaná povolení ke všem svým provozům. „Většina vydaných povolení výrazně zhoršený stav ovzduší v blízkém okolí ArcelorMittal nereflektuje. Důležité je, že povolení nejsou nedotknutelná a chyby mohou být ještě napraveny. Krajský úřad má totiž zákonnou povinnost vydaná povolení přezkoumat v případech, kdy se ukazuje, že nastavená úroveň ochrany je nedostatečná.[3] Situace kolem hutního komplexu ArcelorMittal je podle našeho názoru v tomto ohledu modelovou,“ pokračuje Jan Šrytr.
Výsledkem společné aktivity GARDE-EPS a občanského sdružení „Vzduch“ by tedy mělo být znovuotevření povolovacích procesů, v rámci kterých by měly být detailně analyzovány reálné možnosti redukce emisí ze zdrojů ArceloruMittal a v návaznosti na to upraveny podmínky jejich provozování. „Je s podivem, že v situaci, kdy všichni hlasitě mluví o znečištěném ovzduší na Ostravsku, úřady na hraně zákona ignorují existující velmi efektivní nástroj, který při řešení tohoto problému může výrazně pomoci. O příčinách takového jednání lze jen spekulovat. Snaha o zlepšení situace na Ostravsku se doposud bohužel smrskává na nekončící vytváření rozličných komisí a podkomisí, případně uzavírání vágních a nekontrolovatelných dohod se znečišťovateli,“ [4] uvádí Jan Šrytr.
Občané Radvanic a Bartovic jsou se stavem místního ovzduší nespokojeni dlouhodobě, a proto nedávno založili občanského sdružení „Vzduch“, které má již více než 60 aktivních členů. „Nespokojenost místních už přesáhla únosnou hranici. V situaci, kdy nedaleko od okna máte komíny největšího hutního závodu v republice, jen těžko vydržíte poslouchat argumenty snažící se vliv ArcelorMittalu na ovzduší v okolí našich domů relativizovat. V sázce je zdraví příliš velikého počtu lidí, “ říká Radim Chrapek.
Kontakt:
Jan Šrytr, mobil: 775 910 054
program GARDE – Globální odpovědnost, Ekologický právní servis
Dvořákova 13, 602 00 Brno
tel: 545 575 229, fax: 542 213 373
e-mail: jan.srytr@eps.cz
www.eps.cz, www.responsibility.cz
Poznámky k textu tiskové zrávy:
[1] Na území Moravskoslezského kraje jsou pravidelně a výrazně překračovány imisní limity nebo cílové imisní limity frakce PM10, benzo(a)pyrenu, benzenu, arsenu a dalších látek. V roce 2005 bylo např. mezi prvními dvaceti stanicemi s nejvyšším počtem překročení 24 hodinového imisního limitu pro PM10 celkem 14 monitorovacích stanic Moravskoslezského kraje (bližší informace o stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji viz. např. návrh: „Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje“, dostupný na: ttp://www.kr-moravskoslezsky.cz/zip/zp_06_01.pdf). Ostravský městský obvod Radvanice a Bartovice patří v tomto ohledu k nejzatíženějším lokalitám v Moravskoslezském kraji. Dle uskutečněných měření jsou zde dlouhodobě překračovány imisní limity prašnosti (denní limit PM10 byl v prvních třech kvartálech roku 2007 překročen 131x), cílové imisní limity arsenu (v prvních třech kvartálech roku 2007 překročila průměrná koncentrace limit o více než 40%) a benzo(a)pyrenu (v prvních třech kvartálech roku 2007 překročila průměrná koncentrace limit o více než 700%). Zdroj: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (aktuální data viz. např. http://www.zuova.cz/informace/imise/graphpic.php), dále např. Věstník MŽP, ročníkXVII, částka 3, březen 2007
[2] Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) stanovuje úřadům povinnost:
- přihlédnout.k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a místním podmínkám životního prostředí (§ 14 ost. 3)
- povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu“ (§15 odst. 1).
[3] Dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci úřad vždy přezkoumá závazné podmínky: „je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení.“ (§18 odst.2 písm. e))
[4] Imisní limity (tak jak vyplývají ze zákona o ochraně ovzduší a jeho prováděcích předpisů) jsou pro orgány ochrany ovzduší (tedy i krajské úřady) při jejich činnosti závazné (§6 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší) a nejsou-li v určitém území dodržovány, je zákonnou povinností těchto orgánů tento fakt zohlednit při veškeré své činnosti, tedy i při výkonu správy v oblasti integrovaného povolování.
Práce GARDE – EPS na tomto případu byla podpořena ze strany Nadace Open Society Fund Praha v rámci programu Posilování role práva (www.osf.cz) a také ze strany Open Society Institute.
